Elektrické podlahové vytápění
Prosinec 29, 2009
Za posledních několik let lze u obyvatel České republiky pozorovat změny ve vnímání moderního bydlení. Nejde jen o posun ve vzhledu rodinných domů, kde se po období toho, čemu jsme říkali podnikatelské baroko, začínají stále více prosazovat moderní architektonické trendy. Pozorujeme také vyšší nároky mladých rodin na celkovou energetickou úspornost bydlení a komfort spojený s využitím kvalitních materiálů.
Nízká energetická náročnost nových staveb s sebou přináší také zvýšenou poptávku po alternativních typech vytápění. Klasické vodní topení plnilo svůj účel v době, kdy se ceny plynu ještě držely na únosné míře a náklady na vytápění rodinného domu či bytu plynem netvořily tak podstatnou část našich rozpočtů. Také by před několika lety málokoho napadlo, že k topení nejsou potřeba topná tělesa umístěná typicky pod okny.
Nejdostupnější variantou domovního vytápění je jednoznačně elektrické topení. Tepelná čerpadla jsou sice ekologicky šetrná, avšak vstupní investice, kterou je nutné při realizaci projektu obětovat, mnohonásobně převyšuje náklady spojené s jinými druhy topení. Elektrické topení je naproti tomu po finanční stránce nejdostupnější. To je dáno hlavně absencí centrálního topného zařízení (kotle) a rozvodů nutných k distribuci tepla po domácnosti.
Opravdová a dlouhodobá úspora je však zajištěna až když je elektrické topné zařízení skryto v podlaze. Tento způsob provedení je často vnímán jako nadstandardní a mnoho lidí o jeho začlenění do vlastního domu ani nezačne uvažovat. Přitom se jedná o moderní formu topení, přinášející snižování nákladů, maximální hygienu topení a elegantní designové řešení v jednom produktu za menší cenu, než běžné otopné systémy s kotlem.
Úspora podlahového topení vychází ze samotného fyzikálního principu cirkulace teplého a studeného vzduchu. Topidlo (radiátor, přímotop, krb) se může rozehřát na teplotu dosahující hodnoty více než 60 °C. Vzduch ohřátý horkým topným tělesem má vysokou stoupavou tendenci. Dochází tak k nerovnováze tlaku a studený vzduch z druhé strany místností putuje v nízké hladině směrem ke zdroji tepla. V takto vytápěné místnosti nemůže být dosaženo rovnoměrného rozložení teplot, protože vzduch v místnosti neustále cirkuluje a mění svou teplotu.
Podlahové topení akumuluje teplo v celé podlaze, ze které se pomalu uvolňuje do interiéru. Podlaha je přitom rozehřátá na nízkou teplotu (max 30 °C) a vzduch ohřátý těsně nad zemí se pak směrem vzhůru pohybuje pomalým tempem. Díky tomu se teplo v místnosti rozkládá ideálním způsobem. Obyvatelé pokoje tak mají pocit bezvadné tepelné pohody a ani si při tom neuvědomují, že reálná teplota je o 2 až 3 °C nižší, než při podobném komfortu dosaženém konvenčním radiátorovým vytápěním. Každý stupeň celsia znamená 5 – 7 % ušetřených nákladů na vytápění.
Hygiena topení je pojem, který asi většině čtenářů nic neříká. Pro mnoho lidí je však zlepšená hygiena topení doslova nezbytností pro jejich zdravý život. Tento pojem je spojený s koloběhem vzduchu v místnosti. Pokud je úroveň vzdušné cirkulace vysoká, dochází k nadměrnému víření prachu. Silný alergik může v takovém prostředí trpět vážnými obtížemi. Radiátor funguje jako lapač prachu (těžko se čistí) a zároveň jako jeho distributor. Podlahové topení tento problém eliminuje jak z hlediska malé úrovně cirkulace vzduchu, tak z toho ohledu na celkovou čistotu prostředí, ve kterém není těsně u zdi umístěno členité topné těleso.
Elektrické podlahové topení se neomezuje pouze na využití v domácnostech, právě naopak. V komerčních objektech, společenských sálech a výrobních halách je jeho použití doporučováno jako efektivní systém hospodárného vytápění prostor s vysokým stropem. Teplo produkované elektrickým podlahovým topením se drží v hladinách, ve kterých se pohybují zákazníci, hosté i pracovníci a nedochází tak ke zbytečnému plýtvání zdrojů.