Páry z kovů

Srpen 24, 2010

Není náhoda, že spousta pracovníků z kovozpracujícího průmyslu trpí problémy velmi podobným chřipkovým onemocněním. S příznaky jako rýma, bolení v krku a hlavy, zvýšená teplota, nevolnost, zimnice apod. Velmi často právě tyto příznaky ale nemají se chřipkou nic společného. Může za to vdechování kovových par vzniklých při sváření a jemu podobných procesech.

Prostým okem většinou neviditelné páry vznikají odpařováním přídavného materiálu nebo přímo samotného základního kovu při svářecích procesech. Po nadýchání se mohou příznaky projevit již během 24 hodin. A i přes jejich zpravidla krátkém trvání, může opakované působení těchto látek na organizmus vyvolat záněty průdušek, otoky sliznic a plic, trvalé a nevratné poškození kostí.

O horečce způsobené kovovými parami se ví už celé roky v různých průmyslových odvětvích. Choroby vzniklé z průmyslu vyvolané kovovými parami jsou popisovány širokým spektrem příznaků. Mezi tyto nemoci z povolání, jejichž příčinou jsou zpravidla měď, hořčík, zinek, olovo a ozón, patří například pondělní horečka nebo dušnost.

Horečka z kovových par ale není jediným zdravotním rizikem pracovníků v kovozpracujícím průmyslu. Kovové páry jsou vedlejšími produkty zpracovávaných materiálů. Proto mohou, v závislosti na použitém materiálu, obsahovat celou řadu látek škodlivých dýchacímu ústrojí. Například páry ze svařování nerezavějící oceli a z některých návarových elektrod mohou obsahovat chróm a nikl – materiály schopné vyvolat rakovinu nosní sliznice. Velice opatrně je třeba postupovat při práci s natřenou, lakovanou nebo plátovanou ocelí, protože některé povrchové úpravy, například některé nátěry z chlorované pryže se mohou při svařování či řezání rozkládat do formy škodlivých plynů.

Potenciálně nebezpečné mohou být pro dýchací ústrojí také čistící operace. Pokud výpary z chlorovaných rozpouštědel nemají možnost se odpařit bezezbytku, mohou se intenzivním teplem ze svařovacího oblouku rozkládat a tvořit široké spektrum plynů a par dráždivých pro plíce a nosní sliznice.

Každá z uvedených látek může působit na dýchací ústrojí jinak. Proto je důležité, aby si byli kovodělníci a svářeči vědomi rozsahu potenciálního nebezpečí i jejich příčin a následků.

Následující seznam sice není zdaleka vyčerpávající, ale poukazuje na některé látky, s nimiž se v kovozpracujícím průmyslu a svařování setkáme nejčastěji:

- chróm se nevyskytuje jen při chromování, ale je obsažen i v nerezavějící oceli a často se používá ve slitinách s niklem a molybdenem. Zpočátku může jen dráždit dýchací cesty a způsobovat vřídky na nosní sliznici, ale při opakovaném působení sloučenin šestimocného chrómu a slitin niklu se může po delší době vyvinout i rakovina nosní sliznice.

- páry s obsahem mědi nebo fluoridů mohou podráždit nosní a krční sliznice a vyvolat nevolnost. Páry s vysokou koncentrací fluoridů obsažených v tavidlech a obalech některých elektrod mohou při dlouhotrvajícím působení vyvolat otok plic a poškodit kostní tkáně.

- další látkou, která dráždí dýchací ústrojí, je oxid železitý – látka, jejímž parám jsou svářeči vystaveni především. Oxid železitý ovlivňuje nos, krk a plíce, jeho dlouhodobé působení může vyvolat siderózu – plicní fibrózu, běžně označovanou jako plíce zaprášené oxidem železitým.

- na trubky, plechy a fólie se často používá olovo. K akutním příznakům působení olova patří nechutenství, kovová pachuť v ústech, zácpa, úzkostnost, únava, bledost, malátnost, bolesti kloubů a průjem. Zatímco dlouhodobé působení nízkých koncentrací může poškodit periferní nervy, močové cesty, reprodukční a krvetvorné orgány, silná otrava olovem může postihnout centrální nervový systém (způsobí např. ochablost zápěstí, což je periferní motorická neuropatie) a ledviny, s možným propuknutím chudokrevnosti a paralýzy svalů.

- mangan se používá především jako přísada do slitinových ocelí, která značně zvyšuje jejich tvrdost a pevnost v tahu. Mangan může způsobit poruchy nervového systému, a ve velkých koncentracích může vyvolat příznaky podobné zápalu plic.

- působení niklu může vyvolat alergický kontaktní zánět kůže a podráždit dýchací cesty. Často k tomu dochází při výrobě speciálních ocelí, včetně výroby „stříbrných“ mincí.

- při svařování technologií MIG a TIG a při svařování hliníku, nerezavějící oceli nebo mědi se může vyvíjet plynný ozón, který vzniká působením ultrafialového záření na kyslík, k němuž při svařování tohoto typu zpravidla dochází. Vdechování ozónu může podráždit oči, dýchací ústrojí a také může vyvolat bolesti hlavy či dokonce plic.

- vanad se v široké míře používá při výrobě ocelových slitin. Tento kov může způsobit silnou pneumonitidu (intersticiální zánět plic), zánět průdušek, otok plic a také zezelenání jazyka a jemný třes končetin.

Ochrana před výpary
V prvé řadě je samozřejmě nejlepší možné řešení zabránění, nebo alespoň omezení vzniku svářečských dýmů. To ale v praxi nebývá možné, proto se jako dalšího stupně ochrany používá odsávání přímo na zdroji. To se provádí např. pomocí odsávacích ramen. Není-li ani toto dispozičně možné, nastupuje další, neméně účinné řešení – a to prostorová filtrace vzduchu. V žádném z těchto případů však nesmíme zapomínat na osobní ochranu svářečů – minimálně kvalitní svářečskou kuklou.

Více informací na: www.filtrace-vzduchu.cz